Kostel pochází pravděpodobně z první poloviny 13. století, kdy Hořovice patřily rodu Žirotínů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1321, kdy Plichta ze Žirotína s bratry Jarkem a Habartem darovali klariskám v Panenském Týnci jeho podací právo. Z původního gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna. Po vestavění kruchty v roce 1583 se vnitřní prostor kostela proměnil na trojlodí. Při kostele působila škola s farou. V letech 1624 a 1639 kostel vyhořel. Před rokem 1651 se díky Jiřímu Adamovi z Martinic stal na kostelem děkanským. V roce 1687, po smrti Bernarda Ignáce z Martinic, byla dokončena jeho barokní přestavba. Za hraběte Eugena z Vrbna proběhla rokoková přestavba, při které kostel získal typickou rokokovou báň i nový interiér.
